„Nejen andělé, ale i pastelky pomáhají.“

Vše co má být, přijde v pravý čas. Tak přišly i pastelky do mého života. Znala jsem je již od dětství, ale teď jsem ráda za jejich znovu objevení. Vykrývají plochu nádhernými barvami, dobře se drží, klapkají o sebe a při práci šustí. A také voní. Při kresbě jsou předurčeny k experimentování. Dávají velké možnosti pro tvorbu, prošly svým vývojem, mají tři hrany pro tři prsty, v nabídce jsou duhové i metalické, tlusté i tenké, vejdou se do kabelky a udělají radost i jako dárek. V posledních dvou letech jsem, k mé radosti, jimi obdarovávána a ráda si je kupuji. Jsou jako dobrá kniha, na kterou se těším.

Učím se kreslit teprve druhý rok a hledám svůj výtvarný projev. Barevná stopa je pro mne důležitá. Je to vyjádření mých emocí a momentálního citového rozpoložení.
Při studijní kresbě skutečnosti pozoruji, porovnávám, zmenšuji nebo naopak zvětšuji a řečí linií, účinku světla a stínů, charakterem povrchu a tónových přechodů komunikuji. Pastelky se staly mými výtvarnými pomůckami a mým výrazovým prostředkem.

Vytvořila jsem za krátké období jednoho roku několik velkých obrazů, pár obrázků pro děti s námětem andělů a své práce jsem již vystavovala na první ucelené autorské výstavě ve foyeru divadla v Bruntále. Jedná se o studijní kresby skutečnosti, nebo spíš se jedná o přepis skutečnosti, zdůraznění detailů některých částí lidského těla, kdy v barevném řešení zachycuji  smyslový prožitek.

Ráda bych studovala figurální kresbu a k tomu hledám možnosti. Od přepisu skutečnosti pomalu přecházím k fantazijním představám, sestavuji kompozice. Tím, že se teprve učím, jdu pomalu cestou a jsem ráda, že ještě nejsem na místě. A pastelky mne budou provázet stále dál.